CZ

Zdena to nevydržela tři dny. Poslala mi zprávu ve tři ráno, i když věděla, že mám v kasárnách u Kábulu

Terminál Letiště Václava Havla vypadal v šest ráno jako vždycky — unavení lidé s kufry, hlas z reproduktoru

Na tu fotku jsem byla docela hrdá. Písek v Podolí u Mariánských Lázní, slunce nízko, já v tyrkysových

Podnik Bratří Picků na Malé Straně měl v sobotu večer plno. U stolu v rohu seděl starý muž, který si

Marta Vránová si pamatuje ten pátek přesně: bylo osmadvacet stupňů, na Vinohradech vonělo z pekárny čerstvým

Nová Fakultní nemocnice na Bulovce, oddělení hematologie, sedmé patro. Napíšu to tak, jak jsem si to

Sedmadvacet let jsem myslela, že vím, jak vypadá dobrý muž. Pak jsem potkala Tomáše na personálním oddělení

Zuzana Bártová stála na dvoře v Telči a počítala. Ne peníze — roky. Dvanáct. Tolik už chovala ovce po

Bylo mi jednaosmdesát let, když mě sestřička z polikliniky v Bulharské ulici v Hradci Králové odvezla

Simona narovnala polštář v kufru na zadním sedadle a přidržela si mobil ramenem. — Radku, já to říkám