CZ
0114
Dluh za whisky, který zaplatila jiná žena
Zita Brabcová stála u pokladny v Albertu na Vinohradské a počítala drobné na sáček brambor, když jí telefon
CZ
061
Padesát šest svíček, které nikdo nezapálil
Byt ve Vysočanech má dvě místnosti, kuchyňský kout a balkon, na kterém uschla poslední muškátová květina
CZ
0201
Dům na Vinici, který si nikdo neptal, komu patří
Klíče od nové kuchyně jsem měla v kapse celý týden, než jsem se odvážila je použít. Chtěla jsem si ten
CZ
054
Vánoční zázrak pro Editu Novákovou z Brna
Pozvánka na Štědrý večer u tchýně dorazila mailem, s emotikonem vánočního stromku a jednou větou: přijď
CZ
030
Dopis, který jsem napsala do skříně po mámě
Nevím, jestli existuje způsob, jak tohle napsat tak, aby to znělo hezky. Prostě mi po tobě, mami, strašně chybí.
CZ
024
Zlata z Podolí, která spálila smlouvy z Moskvy
Bylo jí sedmadvacet, když ji poprvé pozvali do seriálu, který sledovaly miliony diváků na východ od Bugu.
CZ
0184
Dluh po tátovi
Kredenc v předsíni voněla po vosku, kterým ho maminka natírala každou sobotu, a ten pach v bytě zůstal
CZ
099
Byt na Slovanské, který nikdo nevrátil
Bylo mi jednasedmdesát, když jsem podepsala tu smlouvu u notáře v Hradci Králové a myslela si, že dělám
CZ
021
Stará láska na Bečvě
Bylo mu jedenáct a čtvrtý domov ho čekal ve Valašském Meziříčí. V útulku na okraji Přerova ho znali všichni
CZ
040
Ubývá dní, kdy si vzpomenu na chuť nedělní kávy z porcelánového hrnku, který má teď někdo jiný
Jmenuji se Bohumil Vraný, je mi devadesát jedna a bydlím v pokoji číslo čtrnáct Domova pro seniory Slunečnice