Чехія

Desetiletá Sofinka seděla na podlaze ve svém malinkém, stísněném pokojíčku a tiše, bez jediného vzlyku

— Dokaž, že to není společné! — usmál se bývalý manžel. A tehdy jsem vytáhla pouhý jeden jediný dokument…

— „Tak mi řekni ten PIN kód, tobě to přece nic neudělá!“ — prohlásila tchyně, když z kabelky vytáhla

Marina nikdy nepatřila k lidem, kteří by se třásli nad každou korunou nebo litovali peněz pro své blízké.

— Jdeme z cesty, záda máme úplně zničená, takže potřebujeme normální postel. Ubytujeme se v tvojí ložnici

— Už jsem sestře slíbil peníze z tvojí chaty! — prohlásil na mě manžel s takovým výrazem, jako by rozhodoval

Na své šedesáté čtvrté narozeniny jsem před hosty řekla snachě pravdu a téhož večera jsem zůstala úplně

— Z jakého důvodu bych měla živit dospělého chlapa, zatímco on se hledá na gauči v mém bytě?

«Já se stěhuji do vašeho hostinského pokoje!» — zaječela matka manžela se dvěma obrovskými kostkovanými

„Ať ta husa vaří, aspoň ušetříme za restauraci“ — tato věta, rozsvícená jasným a velkým písmem pro slabozraké