CZ
Ve čtvrtek po pohřbu jsem se odhodlal vyklidit pokoj strýce Josefa. Bydlel v malém bytě v Šumperku, v
„Panebože, ta je ale k neutahání!“ Mourek se vykroutil z Jitčina objetí, škubl ocasem a zalezl do svého
— Aneto, tobě přeskočilo! Manžel stál v předsíni a třeštil oči na přepravku, kterou jsem držela v ruce.
S touž nemocnicí jsem měla čas se důkladně seznámit už v čekárně. Vlastně ani ne s nemocnicí, spíš s
Libor odložil grilovací vidličku na okraj keramického podnosu a podíval se na mě tak chladně a věcně
Když mi bylo třicet, porodila jsem dvojčata. Císařským řezem. A to, co přišlo potom, nebyla únava.